Založit webové stránky nebo eShop

Odkazy‚ rady a tipy

 

Co čeká psa v létě

Přehřátí hrozí i psům

Pokud se u člověka začíná projevovat přehřátí organismu, příznaky jsou jasné. Bolesti hlavy, malátnost, zvracení. U psů je to trochu složitější. Než přijde chovatel na problém, bývá už situace často kritická.

Je potřeba být všímavý a nepodceňovat nic, co nám nepřijde standardní. Že není něco v pořádku, poznáme u psa, objeví-li se apatie. Pes nemá o nic zájem, na potravu se většinou ani nepodívá. Neznamená to tedy často jen únavu. Může se jednat o fatálnější problém.

Pes by měl mít v horkém počasí neustále k dispozici vodu. Cesty v roztopeném voze by také měly být co nejkratší. Pokud už není možné se delší cestě vyhnout, je dobré dělat časté přestávky. Pokud je opravdu velmi teplé počasí, neměli bychom psa přetěžovat náročnými výcviky. Když už se nám nebude chování psa jakkoliv zdát, měla by okamžitě následovat návštěva veterináře.

 

Procházky se psem po rozpálených chodnících

Při procházkách v horkých dnech jsou ohroženější hlavně malá plemena. Jsou skoro v těsném kontaktu s rozpálenou plochou a mohou tak být rychleji postižena přehřátím. Místa k procházkám v horkém počasí by tedy měla být pečlivě vybírána.

Je dobré zvolit k procházkám a braním pejska na nákupy spíše ranní a večerní hodiny, kdy opadne největší teplo. I tak bychom ale měli venčení soustředit hlavně na místa, kde je trávník. Po takové procházce by měl následovat klidový režim a dostatečné množství čerstvé vody.

Prohlídka tlapek, především polštářků na tlapkách by měla být samozřejmostí. Pokud již popáleniny objevíme, je potřeba je urychleně ošetřit. Pokud si nevíme rady, měli bychom se poradit s veterinářem. Popálené tlapky způsobují psům velmi bolestivé stavy, a pokud nejsou řádně léčeny, mohou mít závažné následky.

 

Bodavý hmyz a psí parazité

Právě v teplém počasí je napadení hmyzem nebo parazity nejčastější. Existuje škála přípravků, jak naše mazlíčky chránit, ale i ty mohou občas selhat.

Napadení vosou, včelou a dalším hmyzem může být pro psa stejně nebezpečné jako pro člověka. Pokud pes dostane žihadlo třeba do tlamy nebo do jazyka, hrozí otoky, alergické reakce, které mohou končit až dušením. Pes by tedy měl být pod větším dohledem. V případě útoku takového hmyzu je potřeba rychle jednat. Hlavně, je li bodnutí mířeno na ohrožená místa.

Psa bychom měli po každé procházce prohlédnout a venkovní parazity co nejrychleji odstranit. Eventuelně - byť třeba preventivně - vykoupat v antiparazitálním šamponu.

Naši psí mazlíčci jsou prostě stejně choulostiví jako lidé. Číhají na ně naprosto stejné nástrahy jako na člověka. Měli bychom na to tedy brát ohled.

 

Autorka: Naďa Kučerová

http://www.hafici.cz/clanky/pece-a-zdravi-psu-4/co-ceka-psa-v-lete-12630/

---------------------------------------------------------------------------------

Agresivita u psů

Agresivní pesPsí agresivita je asi největším problémem, jaký může chovatele vůbec potkat. To, bez čeho by se psovité šelmy v minulosti asi neobešly, je v moderní době naprosto nežádoucí. Co s tím? Poradíme vám, jak na to!

 

V první řadě je nutný výcvik ke slušnému chování už od štěněte. Tím se minimalizuje možnost agresivní reakce v budoucnu, která u nevychovaných psů přeci jen občas hrozí. S nadsázkou řečeno, je to jako s malými dětmi.. Pokud porostou jako dříví v lese, dají se také brzy na zcestí...

 

A proč je vlastně pes agresivní? Rozlišujeme hned několik druhů tohoto chování. První je defenzivní agresivita, další agresivita lovecká a zapomenout nesmíme ani na druhovou nesnášenlivost, tedy jinými slovy agresivitu vůči jinému psovi či psům.

 

Defenzivní agresivita

 

Pes je často agresivní jen proto, že se prostě bojí. V případě, kdy nemůže před myšleným nebezpečím utéci, zaujímá obranný postoj, kdy má ocas vtažený mezi nohy, uši přitisknuté k hlavě a zuřivě vrčí. Dává tím najevo, že se v případě útoku bude bránit. Takové chování zpravidla pozorujeme u psů, se kterými bylo v minulosti, hlavně v době dospívání, špatně zacházeno a jsou tudíž, jak je celkem pochopitelné, dost nedůvěřiví vůči lidské společnosti.

 

To může být problematické i u veterináře, kdy si pes například odmítá nechat prohlédnout tlamu. V tomto případě je důležité dát psovi najevo, že vyšetření se děje pro jeho vlastní dobro. Pes si nesmí myslet, že se v případě agresivní reakce vyhne lékařské prohlídce. Pamlsek navíc nebo vlídné slovo pomůže často víc, než byste sami čekali. Rozhodně psa nijak netrestejme!

 

Přátelsky budeme vycházet se psem tehdy, kdy si zasloužíme jeho důvěru. Je to jako s bázlivým cizincem, něco podobného prostě vyžaduje čas. Pokud pes reaguje nepřátelsky jen na jednoho člena naší rodiny, pravděpodobně v minulosti s někým jeho věku a pohlaví prostě neudělal zrovna nejlepší zkušenost. I tady pomůže trpělivost a mírnost, není třeba psa trestat. Reaguje tak, jak by asi reagovalo každé inteligentní zvíře.

 

Agresivita lovecká

 

V tomto případě často pes pronásleduje jiné zvíře, ať už jde o srnku na louce, kočku domácí či obyčejnou slepici. Výcvikem se dá taková věc často odnaučit, a pokud vychováváme štěně společně s kotětem, často k sobě mají v dospělosti tito dva odvěcí krevní nepřátelé vlídný vztah.

 

Horší je případ, kdy pes reaguje agresivně na malé děti. Pokud máme mladou rodinu, určitě si nepořizujeme psy takzvaných bojových plemen. Raději zvážíme pořízení kamarádského kokršpaněla nebo bígla. Psy často dráždí i neomalený opilec, cyklista nebo třeba rozjívený pubertální výrostek, nenechávejme proto naše čtyřnohé miláčky venku o samotě bez vodítka. Psa musíme v tomto směru naučit hlavně poslušnosti. V případě, že se rozběhne za již sprintující kočkou, odvoláme jej z marného boje hvízdnutím a tak podobně.

 

Agresivita vůči jiným psům

 

Pokud byl pes příliš brzy odejit od matky nebo neměl v útlém věku dostatek sociálních kontaktů, pak hrozí i tento problém. Psa je poté nutné seznámit nenásilnou formou s jinými psy při ranním nebo večerním venčení nebo na cvičišti, rozhodně by při takové "seznamce" měl mít náhubek! Pokud je pes agresivní k jiným psům, rozhodně jej nechlácholte nebo za tuto činnost nechvalte. V případě, že si například čivava dovolí neurvalost vůči jakémukoliv většímu psovi, je to drzost, která musí být potrestána hlavně majitelem tohoto malého pejska. Tehdy, kdy není majitel nablízku a čivava nemá kam utéct, by jí mohla tato provokace stát i nejvyšší oběť.

 

Příčinou psí agresivity ale může být i vážná choroba, otrava nebo náhlá změna prostředí. Psa v takových případech necháme vyšetřit veterinářem, který navrhne, jak dále postupovat. Rozhodně nebereme tyto věci na lehkou váhu!

 

Text: Marek Kos

http://dogslife.cz/psi-clanky/agresivita-u-psu

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Jaký pes se hodí do bytu?

Jakého psa vybrat, když bydlíte v bytě?

Pokud bydlíme v panelákovém bytě, je potřeba se zamyslet při výběru štěněte, nebo i dospělého psa. Jeho vzrůst by měl odpovídat našim možnostem.

Pes je bytost, která kromě toho, že potřebuje pravidelný přísun potravy, vody a také veterinární péči, potřebuje i kontakt a hlavně lásku. Bude fungovat jako člen rodiny, proto bychom při výběru psa měli přesně takto myslet.

Je nutné mu do života zajistit spoustu věcí. Měli bychom na to být připravení. Rozhodnuto by tedy dopředu mělo být o veterináři. Také o tom, kolik času mu budeme schopni věnovat a o tom, kde bude mít svůj vlastní prostor, kde ho nebude nikdo rušit.

 

Psí plemena vhodná do bytu

Vybíráme – li psa, můžeme volit mezi plemeny, kde jsou jasně dány vlastnosti, které má. Je jasné, že do panelákového bytu budeme volit spíše mezi psy menšího vzrůstu. Nepotřebují tolik prostoru.

Chceme – li pejska, který bude spíše pro okrasu a pomazlení, velmi se hodí například yorkšírský teriér, který je mezi chovateli navíc poslední dobou i velmi populární, čivava, maltézský psík, bišonek, mops, havanský psík, nebo čínský chocholatý pes.

Plemen, která se ale do panelákového bytu hodí, je podstatně víc. Je nutné volit také rasu, která bude odpovídat našim možnostem ve směru energie, kterou pejsek má. Ne každý je totiž vhodný jako gaučový povaleč, který moc pohybu nepotřebuje.

 

Temperament nebo větší klid?

Pokud volíte pejska, je nutné myslet i na to, zda budou stačit občasné vycházky kvůli venčení nebo takového, který s vámi bude běhat a dělat další aktivity, které máte i vy.

Pokud totiž chcete gaučového povaleče, zapomeňte například na Jack Russell Teriéra. Na toto plemeno konkrétně totiž potřebujete velkou spoustu času. Jinak bude z vašeho miláčka nešťastný pes, který bude ničit nábytek. Potřebuje totiž spoustu pohybu.

Jste – li ale sportovně založení, mops nebude úplně to pravé ořechové. Není to pes stavěný na časté pobíhání nebo dokonce psí sporty. Má raději klid a moc pohybu nepotřebuje.

 

Pes z útulku

I když i v útulku se dá sehnat pes, který má nějaký konkrétní původ, naprostá většina jsou psi nejasného původu.

I tady ale zcela jistě najdete přesně to, co bude vyhovovat vám, ale i vašemu psímu kamarádovi. Můžete se tedy soustředit nejen na vzrůst, ale i na povahové vlastnosti, které jsou pracovníky zařízení zcela jistě řádně zdokumentovány.

Další velké plus je, že nejenže získáte úžasného kamaráda, ale také dáte domov někomu, kdo ho nejspíše dosud neměl.

Autorka: Naďa Kučerová

http://www.hafici.cz/clanky/o-psech-20/jaky-pes-se-hodi-do-bytu-12543/

TOPlist